A po článku Výborné, jednoduché a velmi populární minibábovičky přichází další hrníčkový recept. Hrníčkové recepty mám moc ráda, vlastně jsem na nich začínala. Pamatuji si, že mamuška měla hrníčkovou kuchařku, kterou nám dala, abychom z ní mohly zkoušet jednoduché recepty. Nebyly tam jenom sladké recepty, ale všechno možné, sladké, slané a všechno přepočítané na hrníčky. Každý recept se tak jevil jako velmi jednoduchý, protože jsme nemusely přepočítávat gramy, dekagramy, mililitry a centilitry. Vlastně počkat, to neumím doteď, ale dnes mám na to digitální váhu 😀
Můj přítel miluje kokos. Když jsem se ho zeptala, jakou buchtu by si dal, co mám upéct na víkend k snídani nebo jen tak, že by si dal buchtu, odpověděl „něco s kokosem“. Stejné odpovědi jsem se dočkala na otázku „jaké vánoční cukroví mám napéct“, opět zněla odpověď v duchu „nějaké kokosové“, no nebylo zbytí, prstíčky začaly klikat a hledat, aby našly inspiraci. Nojo, ale jak to tak bývá, člověk najde stovky receptů, ale který bude dobrý, že? V některých receptech bylo až moc kokosu, některé nevypadaly na obrázku vůbec vábně a ty, které se jevily vyzkoušení hodné zase neměly fotečku. A teď si Mone poraď.
Poradila jsem si, věřila jsem hrníčkovým receptům, kde se jen tak člověk s tím množstvím nepřeklepne, protože je safra rozdíl, jestli tam přijde jeden nebo dva hrnky dané suroviny. A tak není překvapením, že se opět bude jednat o suroviny mouka, cukr, kypřící prášek, olej, vejce a mléko. Ale oproti muffinům v jiném poměru a změní se postup.
Než se dostanu k postupu, který je potřeba dodržet, protože jinak se z kokosového snu stane kokosový horor, zmíním, jak je důležité vymazat plech. Moje sestra například vymazávání plechu nesnáší, prý na tom není nic zábavného, ona radši pomáhá míchat těsto a lžičkou nezapomíná po každém zamíchání ochutnávat, zdali je těsto pořád dobré. Řeknu vám jen jedno, zábavné to sice není, ale pak také není zábavné dostávat tu buchtu z nevymazaného plechu a co hůř, umývat pak takový plech 😀 takže sranda nesranda, je to nutné.
A nyní se dostáváme k postupu. Vymíchat hladké těsto ze surovin nebude až takový problém. Ale pak je důležité nezapomenout posypat celou buchtu před pečením kokosem smíchaným s cukrem. Byli experti, kterým nedávalo smysl péct kokos na buchtě a chtěli jím posypat buchtu až po upečení. To prosím nefunguje. Byli i takoví experti, kteří chtěli buchtu polít smetanou ještě před upečením. To také není dobrý nápad. V prvním případě máte kokosový dusící horor v tom druhém jste zkazili kouzlo celého receptu.
Takže, zamíchat těsto, posypat kokosem s cukrem a dát péct. Ihned po upečení (jakmile začne kokos růžovět) vytáhnout z trouby a ještě horkou buchtu (to myslím vážně) polít rovnoměrně smetanou ke šlehání. Smetana se krásně vcucne do buchty a v ten moment nemáte kokosovou buchtu, ale kokosový sen. Doporučuji neexperimentovat a nepraktikovat žádný jiný postup. Navíc, kokosový sen zůstane takto krásně vláčný i do dalšího dne. Doporučuji jej po upečení a vychladnutí skladovat v lednici, jestli vám ovšem něco na skladování zbude.
Vaše mistrovské dílo bude hotové za hodinu včetně pečení. Pokud máte občas problém s časem jako já a potřebujete rychle okouzlit vaši návštěvu nebo upéct něco honem rychle, kokosový sen je ideální. Máte totiž celý plech dobroty. Rozpis surovin najdete jako vždy v e-Kuchařce.