Začíná to tím, že vykrájíme jenom některé tvary, ale končí to tím, že vyloučíme opravdu jenom ty velikonoční, protože musíme udělat soba, i sobí hlavu, zvoneček, rybičku, chaloupku, kostelíček, micinku, stromeček, vločku, muchomůrku, kometku, medvídka, rukavičky, puzzle, sněhuláčka, netopýra, lištičku, sovičku, dína, čtyřlístek, ježečka, perníčka, myšku a andělíčka.
I když ježeček, micinka, muchomůrka a medvídek mají stejně privilegium, ti se dělají bez ohledu na to, jaká je roční doba, příležitost nebo svátek. Ježečka dělám kvůli své kamarádce Marušce, jmenuje se totiž Ježková a tak jsem tuto formičku kupovala hlavně kvůli ní. Micinka se dělá kvůli mojí sestře, hlavní fotografce. Nazdobená micinka pak vždycky někde mňouká a nikdo jí nechce sníst. Muchomůrka kvůli mojí mamušce, protože se jí líbí ze všech nazdobených perníčků nejvíce. A medvídek kvůli mému plyšovému medáčkovi.
Babička, od které mám formičky, se jich vzdala poměrně lehce. Říkala, že na pečení perníčků je potřeba speciální voskovaný papír, že se perníčky musí dělat dlouho dopředu, aby do Vánoc změkly a se zdobením je spousta práce. Nicméně, tyto argumenty mě neodradily a co by to bylo za Vánoce bez perníčků. Tak jsem si postěžovala u druhé babičky a ta vytasila recept, že v takovou pecku jsem snad ani nedoufala. Naštěstí mě babička s formičkami nevyděsila natolik, že bych se rozhodla tohle cukroví nikdy nevyzkoušet a tak jsem se vyzbrojena receptem od druhé babičky pustila do práce.
Těsto se zpracovává velice dobře a velmi dobře i chutná. Po pár pečení jsme recept vylepšili ještě o panáka rumu, aby byly perníčky ještě voňavější. Co je ale důležité, je to, že těsto musí odpočívat nejlépe přes noc, proto je potřeba si jej nachystat o den dříve, než se pustíte do samotného vykrajování. Pokud jste na tuto radu u nějakého cukroví až tak příliš nedbali, tak u perníčků si dejte záležet. Zkusila jsem to, nestíhala jsem, dopoledne jsem si udělala těsto, že ho odpoledne vykrájím. No a průšvih. Struktura perníčků nebyla vůbec pěkná, všechny suroviny se nestihly spojit a po upečení mi perníčky mírně popraskaly. Chuťově byly pořád výborné, ale dokonalé nebyly.
I potom při samotném vykrajování se s těstem pracovalo velmi dobře. Pokud máte radši křupavější perníčky, tak si vyválejte tenké těsto. Pokud se rádi do perníčku zakousnete, tak zase tlustší. A pokud chcete perníčky tmavší, tak já je potírám před pečením rozšlehaným vajíčkem. Perníčky při pečení naskočí a zvířátka budou mít krásně buclatá bříška. My máme radši tu druhou variantu. K upečeným perníčkům dávám ještě rozkrojené jablko, když je potřebuji skladovat delší dobu, jinak jsou krásně měkké. A vůbec je nemusíte dělat dlouho dopředu, můj standard je většinou týden před Vánocemi, jednou jsem je pekla i 23, když jsme se stěhovali a to jsme nevěděli, kde nám hlava stojí.
No a pak už stačí perníčky jenom nazdobit. Nevím, zda jste příznivci barevných perníčků nebo máte raději tradiční zdobení pouze bílou polevou. Dokonce jsem slyšela, že o Vánocích by se mělo zdobit jenom bílou polevou a potom o Velikonocích se může i barevně. Ale víte jak jsem na tom s tradicemi já, že. Takže zdobím barevně, ať už se venku chumelí nebo ne. Můj přítel teda vždycky brble, že chce jenom bílou polevou, že je to hezčí. Já zase brblu, že si pak s perníčky nemůžu tolik vyhrát, hlavně s těmi zvířátkovými.
Nakonec si na nich všichni pochutnáme, ať už jsou perníčky s bílou nebo barevnou polevou. A tak se stalo, že jsem spoustě lidem na svých perníčcích vytvořila medovou závislost. Vzpomínáte si na moji kamarádku Marušku s formičkou ježka, o které jsem psala na začátku? Tak přesně ta prohlásila:
Mony, ty tvoje perníčky jsou jako medový sen se špetkou dokonalosti 🙂
S takovou pochvalou ji pravidelně zásobím perníčky a jsem na telefonu, když potřebuje poradit při vlastním pečení. Mám radost, že recept se pěkně rozmnožuje mezi mé kamarádky a každý rok přibude minimálně jedna, které recept pošlu.
No a protože je tento recept opravdu úžasný, tak se u nás pečou perníčky na Vánoce, na Velikonoce, na Halloweena a při příležitosti nějakých narozenin. Třeba „tuna“ ježečků pro Marušku k narozeninám. A druhá „tuna“ letěla i přes Atlantik.
Je to tak, tyhle perníčky procestovaly už kus světa. Byly se mnou v Itálii na Erasmu, jely se mnou za ségrou do Norska, kde byla zase ona na Erasmu. Letěly přes velkou louži do USA taky za ségrou, když tam byla na stáži. Cestovaly do Maďarska za kamarády z Erasmu a věřím, že je ještě nějaká ta cestovatelská dobrodružství čekají.
A nakonec přicestují třeba i k vám domů v e-Kuchařce a oblíbíte si je stejně jako my. Vždyť kdo by neměl rád poctivé medové perníčky s jejich jedinečnou perníkovou vůní. Tady si vždycky vzpomenu na Oslíka ze Shreka: „A víš, co mají všichni rádi? Tiramisu! Neznám nikoho, kdo nemá rád tiramisu. Tiramisu je přece úžasný.“ Jen bych to Tiramisu vyměnila za medové perníčky.
Ano, já jsem ta Maruška. A článek nepřehání – od Monči mi zatím vždycky chutnalo všechno co kdy upekla, ale perníčky jsou perníčky ❤️ Bez perníčků by nebyly pořádné Vánoce a u nás už pár let platí, že bez Mončiných perníčků by nebyly Vánoce, narozeniny ani Velikonoce! Dají se jíst celoročně…celodenně. Jejich velkou výhodou je to, že vám nikdy nezbydou (jako ostatní cukroví, které přežilo období “nežerte to” i “vy to vůbec nežerete” a putuje na mrazák). Vychvalování už bylo sice dost, ale ještě si dovolím jednu poznámku: RECEPT JE BLBUVZDORNÝ! Takže nebuďte smutní, že nemáte možnost ochutnat originální barevné perníčky od Monči a upečte si vlastní. Opravdu vydrží měkké až do konce ☺️
PS: nezapomeňte je nazdobit (pokud na to nemáte čas a nervy, aspoň je narychlo “pocákejte”). To zdobení jim dodá naprosto dokonalou chuť
Maruško, děkuji za krásný komentář 😉 😉 😉